Farnosti Horní Věstonice a Dolní Věstonice


Horní Věstonice – kostel svaté Rozálie

 

Architektonickou dominantou obce je kostel sv. Rozálie z třetí čtvrtiny 18. století. Před kostelem s farou na návsi stojí vápencová socha sv. Floriána ze 40. let 18. století od Ignáce Lengelachera. Jednolodní stavba se čtyřbokou věží v průčelí byla postavena v obdobném stylu jako kostel v Klentnici pravděpodobně podle plánu J. K. Hromádky. Významným donátorem stavby nového kostela byl rod Dietrichsteinů, jejichž kartuš s erbem se nachází v průčelí kostela. Pod ní v nice je ve vysokém reliéfu vyobrazení sv. Rozálie. Na průčelí kostela jsou po stranách dva výklenky, ve kterých jsou vyobrazeni sv. Roch a sv. Šebestián. Ve zvonicovém patře věže jsou dva zvony ze 17. století. Věž je završena dvakrát krouženou helmicí.

Velká část vnitřního vybavení kostela pochází z roku 1853, kdy byla provedena celková rekonstrukce. Z původní pozdně barokní výzdoby se dochovala menza hlavního oltáře a dvojice adorujících andělů od Ondřeje Schweigla. Obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři podle archivních pramenů koupil mikulovský osvícenec Antonín Sonnenfels a pocházel z kostela sv. Anny v Mikulově. Současný obraz Nejsvětější Trojice ho nahradil v roce 1842. Po stranách retabulového oltáře stojí u paty sloupů ochránci proti moru sv. Šebestián a sv. Roch. Do středu oltáře je vsazena skleněná skříňka se sv. Rozálií.

V interiéru kostela si rovněž pozornost zaslouží umělecky hodnotná renesanční křtitelnice s českým nápisem: „Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha svatého, nemůže jíti do království Božího“. Kostel má zachovalou vnitřní výmalbu s vyobrazeními podle malíře historických a náboženských motivů Felixe Jeneweina (1857-1905).

 

 

Dolní Věstonice - kostel svatého archanděla Michaela

 

Nejvýraznější stavbou obce je na rozšířeném prostranství farní kostel archanděla Michaela. Představuje kombinaci gotické a barokní architektury. Nejstarší dochovaná část pochází z první poloviny 14. století. Letopočet 1581 v nadpraží vstupu na věž datuje dokončení opěrného systému, žebrové síťové klenby a věže. Ve 20. letech 18. století nahradila zbořený gotický presbytář barokní varianta připisovaná vídeňskému architektovi Christianu Alexandru Oedtlovi. Pozornost si zaslouží sochařsky jednotné interiérové zařízení kostela od Ignáce Lengelachera, který zde pracoval v 2. čtvrtině 18. století. Sochařsky komponované dvojice protějších bočních oltářů v barokním presbytáři, pokryté štukem, zobrazují Pannu Marii Immaculatu a sv. Annu. Protějškem oltáře s Malou Kalvárií je oslava sv. Jana Nepomuckého. Závěr presbytáře tvoří monumentální sousoší archanděla Michaela.

Na zděných konzolách ve středověké lodi jsou sochy 12 apoštolů. Do podvěží kostela bylo druhotně umístěno kamenné monumentální sousoší Sen sv. Luitgardy. Po jeho stranách jsou alegorické sochy Naděje a Víry. Za presbytářem kostela a přistavěnou sakristií je na vysokém podstavci umístěna volně stojící kamenná barokní plastika Panny Marie s Ježíškem. Sochu obklopuje čtyřboké zábradlí s balustrádou. Pouhé uražené podstavce v nárožích zábradlí zůstaly po odcizených postavách andílků. Na podstavci s volutovými křídly můžeme číst rytý chronogram, datující toto vandalismem a lidskou lhostejností poškozené Lengelacherovo dílo letopočtem 1724.

 

Aktuální pořad bohoslužeb ve farnostech Horní Věstonice a Dolní Věstonice

Zdroj: PRESS, Jan. Pálavské kostely, 2006.



| 8517 přečtení
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

Farnosti Mikulovska 2013

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server