Farnost Perná


Perná – kostel svatého Mikuláše

 

První historická zmínka o Perné pochází z roku 1305. Pře rokem 1332 se stala součástí mikulovského panství. Ves je situována ve svažitém terénu na úpatí západního svahu Pavlovských vrchů. V místě, kde se její protáhlá ulicová náves rozšiřuje, nalezneme farní kostel sv. Mikuláše. Jde o středověkou stavbu nejasného stáří, jež byla přestavěna v raně barokním slohu. Z nejstarší, snad pozdně románské svatyně z druhé poloviny 13. století, se dochovaly obvodové stěny lodi. Otvory po zhlaví trámů na půdě nad klenbou svědčí o tom, že loď byla původně plochostropá.

Ve 14. století byl presbytář patrně rozšířen a zaklenut jedním polem gotické křížové žebrové klenby; ve štítu na jejím svorníku nacházíme znak s motivy hroznu a vinařského nože. V roce 1510 a v letech 1582- 1583 byly provedeny přestavby, které v zásadě respektovaly obvodové zdivo středověkého kostela. Druhá z nich byla rozsáhlejší, neboť 27. června 1583 kostel a hřbitov konsekroval olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Při raně barokní přestavbě v 90. letech 17. století, jež byla dokončena po požáru roku 1702, byla zaklenuta loď a v lodi i kněžišti byla rozšířena okna.

Podle pamětního nápisu na varhanách byla roku 1696 nově vystavěna hudební kruchta (přeměněna v 1. polovině 19. století). Uvádí se, že roku 1769 byla nákladem obce přistavěna věž; přinejmenším v její spodní části však pozdně barokní stavitel využil středověkého zdiva starší věže. Při opravě po požáru roku 1799 byla zřejmě vystavěna sakristie (včetně oratoře), jež byla po vybudování nynější sakristie roku 1899 změněna na kapli. Ve venkovní nice na jižní straně kostela je vsazena pozdně barokní socha Madony s dítětem a ve výklenku nad portálem hlavního vstupu starší, vrcholně barokní socha patrona kostela – sv. Mikuláše. Hlavní oltář pochází z roku 1909 z dílny tyrolských řezbářů, ústřední sochu sv. Mikuláše však vytvořil Ignác Lengelacher a v roce 1909 byla pouze upravena.    Zdroj: FILIP, Aleš. Pálavské kostely, 2006.

 

Perná – zřícenina kaple svatého Antonína

 

V lidovém podání tu prý stávala tvrz nebo klášter. Ve skutečnosti jde o staré poutní místo, na kterém byla nakonec vystavěna kaple. Svatýý Antonín z Padovy byl velmi oblíben u Čechů i Němců. Na známém obraze, který namaploval malíř španělského baroka El Greco, je sv. Antonín zobrazen ve františkánském rouchu, na levé ruce má Ježíška a v pravé drží bílou lilii jako symbol nevinnosti.

Kaple se obvykle staví na vyvýšených místech, aby na poutníky působila krása kraje a zároveň aby člověk byl blíž Bohu. V roce 1560 byla velká úroda vína, a tak  se sedláci z Klentnice, Perné a dnes zatopeného Mušova dohodli, že část výnosu věnují na postavení poutní kaple sv. Antonína.

 

 

 

 

Aktuální pořad bohoslužeb ve farnosti Perná

 



| 8216 přečtení
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

Farnosti Mikulovska 2013

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server