Farnost Březí


Březí – kostel svatého Jana Křtitele

Původní kostel se začal stavět roku 1691. Místní sedláci začali svážet kamení na stavbu, pomáhali i sousedé přerovští, jevišovští, drnholečtí, ale rovněž ottenthalští. Samotný kostel byl dlouhý 13 sáhů a 1 stopu, široký 6 sáhů a 1 stopu, prý z dobrého materiálu, pěkně vysoko zaklenutý a světlý. Hlavní oltář byl mramorový, nad ním umístěn obraz v pozlaceném rámu. Pod obrazem byl umístěn erb s nápisem: Kristu se klaní – Jana uctívají W.A. ze Štenberka a jeho choť C.B. rozená baronka z Malzanu. V roce 1836 byla věž tohoto kostela o jeden sáh zvýšena, ale již příštího roku je opět snížena, do původního stavu, protože hrozilo nebezpečí zřícení. V roce 1853 padlo konečné rozhodnutí postavit chrám Boží zcela nový.

Roku 1853 byla dokončena stavba až ke klenutí, v následujícím roce bylo přikročeno k zaklenutí a střešnímu krovu. 1. září o polední přestávce se zřítila část stavby na severní straně včetně zaklenutí a střechy. Devět metrů střešního traktu se vším všudy leželo v sutinách. Mladý chlapec z Mikulova, Ferdinand Grimmel, který obědval na krovu, propadl do hlubiny a přišel o život. Dva roky nemohla stavba pokračovat. Problémy spojené s jeho smrtí se prodlužují až do roku 1858. Hrubá stavba byla dokončena až v roce 1858. Boční oltář sv. Jiří, stejně jako oltář Panny Marie byl věnován farníky.

Ještě před dokončením prací se bohoslužby konaly na prozatimním oltáři a teprve 1862 byl mikulovským proboštem, baronem von Bartensteinem, za přítomnosti četných hostí, slavnostně vysvěcen. Nový kostel potřeboval vybavení, na které ovšem církevní prostředky nestačily, a tak pomáhali dobrodinci. Jako prvá je ve farní kronice uváděna císařovna Carolina Augusta I., která věnovala na znovuodlití středního zvonu, zhotoveného mistrem z Vídeňského Nového Města, Ignácem Hitzerem, 100 zlatých.

Ve výčtu následuje Jakub Kern, rodák z místa, majitel domu ve Vídni, který aniž o to byl požádán, věnoval z vlastního popudu kostelu velký křišťálový lustr. Ten se stal „obzvláštním skvostem kostela, každým příchozím obdivován“. Byl 4,5 m vysoký, měl v průměru 2,25m a vážil 252 kg. Lustr z roku 1858 byl i přes námitky elektrifikován. Jak vyplývá ze zprávy akademické restaurátorky Jany Míškové, která lustr v roce 2001 opravovala - považuje jej za největší svého druhu v Evropě a odhaduje jeho původ na rok 1860. (Zmýlila se jen v datu a to o dva roky, lustr je opravdu největším křišťálovým lustrem v Evropě a čtvrtý největší na světě, jak odhadují odborníci, kteří zde byly na konzultaci po jeho zrestaurování).

Od samého počátku novostavbu kostela provázely problémy. Ve zdech se ukázaly povážlivé pukliny, které se neustále rozšiřovaly a dávaly tušit jen to nejhorší. V domnění, že tašky na střeše jsou pro stavbu příliš velkým zatížením, byly v roce 1874 nahrazeny střechou z pozinkovaného plechu. Za šest roků na to při bouři byly strženy tašky na věži a poškozeno zakrytí zákristie. Oprava si vyžádala 800 zlatých, věž tedy byla také pokryta pozinkovaným plechem. Avšak v roce 1882 popraskaly svorníky zdiva, musely být nahrazeny novými, silnějšími. V roce 1908 bylo přistoupeno k důkladné renovaci kostela.

Aktuální pořad bohoslužeb ve farnosti Březí

Zdroj: JOSEFÍKOVÁ, Eliška. Stopadesát let od posvěcení kostela sv Jana Křtitele v Březí u Mikulova, 2012.



| 7052 přečtení
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

Farnosti Mikulovska 2013

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server