Farnost Pavlov


Pavlov – kostel svaté Barbory

 

Starobylá ves Pavlov, rozkládající se přímo pod hradem Děvičkami, náležela k hradnímu zboží, s nímž se roku 1334 dostala do svazku mikulovského panství. Pavlov má statut vesnické památkové rezervace s historickými selskými domy a vinnými sklepy. Dobře zachovaná náves má podobu svažitelné ulicovky obestavěné pozdně barokními a klasicistními selskými usedlostmi se zdobnými štíty, jakož i prostšími, podélně řazenými domy. Uprostřed návsi stojí kostel sv. Barbory a svou orientací se přizpůsobuje terénní situaci.

Jeho presbytář tudíž není obrácen k východu, nýbrž k jihozápadu, a za ním stojí ještě věž. Ta je dík svému středověkému původu nejstarší částí kostela. Její završení polygonální zděnou helmou se čtyřmi věžičkami v rozích není v podunajské a jihomoravské oblasti v době pozdní gotiky, tedy v 15. a 16. století, ničím neobvyklým. Nynější kostel – podélná jednolodní stavby s odsazeným, rovně ukončeným presbytářem – byl vystavěn roku 1742 (letopočet na korouhvičce věže), patrně s využitím starší stavby v místě kněžiště.

Roku 1829 následovala klasicistní úprava hlavního průčelí. To je završeno sochou patronky chrámu sv. Barbory; její atributy drží dva kamenní andělé po stranách štítu. Romanticky laděný obraz Stětí sv. Barbory z 19. století je vsazen v retabulu pozdně barokního hlavního oltáře z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí rovněž boční oltáře dedikované sv Pankráci a sv. Máří Magdaléně. Autorství oltářů i k nim náležejících štukových soch se připisuje Ignáci Lengelacherovi. Vzhledem k patronátu mikulovských Dietrichsteinů při stavbě a výzdobě chrámu, ale též dle srovnání s jinými sochařovými díly, se jeho autorství jeví jako nanejvýš pravděpodobné.

 

 

Aktuální pořad bohoslužeb ve farnosti Pavlov

Zdroj: FILIP, Aleš. Pálavské kostely, 2006.



| 8375 přečtení
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

Farnosti Mikulovska 2013

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server